Stormchilde 030:To, co nás dělí, to, co nás spojuje

Dvě hodiny boje a Inritta je k smrti vyčerpaná, zhmožděná a pořezaná na mnoha místech.

Naštěstí pro ni, medůza vypadá podobně.

A to se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti...

Boj dávno ztratil na intenzitě.

"Monžko, když teď přivolám svůj element, tak za pět minut budu fit a rozsekám tě."

"Medůzo, když do sebe vrazim pět pentavrinů, tak jsem za dvě minuty fit a rozsekám tě."

Říkají současně: "Tohle nemá smysl."

"Příměří?"

"Příměří."

"Promluvíme si ... potom."

Obě zamíří k nejbližšímu stromu.

"Tam si chci sednout ..."

Kouknou na sebe. Inritta pokrčí rameny.

Ve stínu pod stromem je místo pro obě.

<< Předchozí Pokračování >>