Nagenar II Oriant

Sedmý král Winaeru a zakladatel Elwingilu a jeho první král, narozen roku 140 236 TC. Jeho otcem byl král Melescar III. V mládí jej fascinovala magie a theurgie. Podnikl cestu po magických universitách v zemích poblíž. V té době se mělo za to, že je homosexuálně zaměřen, jako jeho děd, ale byla to jen drb, ze kterého se stala zástěrka, aby se nemusel brzy ženit. Když mu bylo přes šedesát let, přeneslo se těžiště jeho zájmu na symboly a jejich filosofie - podnikl několik poutí, navštívil prý i země na Wellentharu. Vrátil se nedlouho před smrtí matky a byl pak oporou otci, načež po jeho úmrtí nastoupil roku 140 360 TC na trůn. Jako král se pustil do obnovy Velostarnu a zejména magické university. Dařilo se mu v diplomacii a za ženu pojal Nerendinu z Olthenu s kterou měl dceru, ovšem obě dvě tragicky zahynuly když bylo malé princezně sedm let. Nějakou donu pak zůstával sám a věnoval se zvelebování země, nakonec se znovu oženil s Vilmeddou Elgilskou, čímž počalo sbližování dvou sousedních království, vyústivší ve spojení v Elwingil roku 140 482 TC. Tato snaha se setkala s odporem některých mocných pánů, který však byl rychle potlačen. Manželství bylo požehnáno třemi syny a dvěma dcerami. Nejstarší syn však byl od mala churavý a nedožil se dospělosti, druhý se ztratil na cestách v ranné dospělosti, starší dcera si vzala z lásky hraběte z rodu Rinkasů, starší se provdala za krále Drakheru, takže následnictví připadlo nejmladšímu synovi. Za jeho vlády Elwingil sílil, vzniklo několik tradic - nejznámější z nich každoroční královský turnaj. Výjimečně se stalo, že král vyhlásil zákon, který by nebyl vřele přijat. Říká se, že v této době Nagenar II projevil zájem o věštectví a studium historie, dokonce prý sám měl jisté prorocké vize, ale často se týkaly vzdálené budoucnosti a ne vždy byly zapsány a uchovány. Když roku 140 865 TC předal vládu synovi, byl to blesk z čistého nebe. Nejevil známky únavy či tíži let a vše se zdálo dobře rozjeté. Leckteří králové se pak snažili tomuto, jako ideálu, přiblížit. Do historie se každopádně zapsal jako jeden z nejvýznačnějších panovníků své doby. Po své abdikaci cestoval po království, navštěvoval města, pány a nějakou dobu se věnoval universitám. Později podnikl cesty do větších dálek, neví se přesně kam všechny vedly. Spekulovalo se, že by se mohl chtít stát Lordem, nicméně roku 141 236 TC zemřel na svém letním hrádku bez zjištěné příčiny. Převažující teorie je, že již jej život omrzel, tak odešel. Vedou se však od té doby různé řeči, ba dokonce konspirační teorie, že fingoval svojí smrt a žije dále někde v utajení a zde se teorie větví a povídá se několik tuctů variant, co a proč dělá. I tisíce let po jeho době se najdou lidé, kteří vám budou tvrdit, že jej někde potkali a rozmlouvali s ním.