Počátek 008:O Tirganě
Tirgana, řečená divoká, byla jednou z probuzených.
Ze všech žen své generace byla bezesporu tím nejvzpurnějším, nejnepoddajnějším a nejvíce nepřizpůsobivým duchem.
Její svobodomyslnost jí nedovolila omezit se jen na určitý obor, a tak byla často označována za přelétavou, což nebyla úplně pravdivá skutečnost, neboť když si stanovila nějaký cíl, máloco ji od něj dokázalo odradit.
Cílů si však dávala klidně celou řadu a dosahovala jich v pořadí, jak se jí zrovna líbilo.
Tirgana se odmítala podřizovat cizí vůli. Ani pramatky s ní nic nesvedly, když si postavila hlavu. Od každé z nich se učila, co jí zrovna přišlo zajímavé. Při učení občas vyrušovala kladením otázek, leckdy přitom narazila na skutečnosti, na které ani pramatky odpověď neznaly.
Tirgana byla 196 cm vysoká, velmi silná, obratná i bystrá a nápaditá. Navíc se velmi rychle učila.
Její černé vlasy nabíraly lehký odstín tmavě rudé, oči měla fialové barvy a hlas měla hluboký, medový, nicméně dokázala dosáhnout i o několik oktáv výše a naučila se i napodobovat cizí hlasy a zvuky zvířat.
Milovala společné zpěvy a tance, ráda vtipkovala a vymýšlela různé kanadské žertíky - ne všechny se povedly, či setkaly s pochopením - několikrát i způsobily hádku, či rvačku.
Z jedné podobné situace se zrodil i nápad vyzvat postupně všechny ostatní ženy na souboj zápasem.
Každý den vyzvala jednu ženu a i ty, které nechtěly, tak donutila. Stalo se to roku 20 a strávila tím prakticky celý rok. Tirgana vyhrála většinu zápasů, pouze Xyll, Sia, Armagolla a Turi jí dokázali porazit. Turi však používala magii a tak s ní po měsíci zápas opakovala a bez použití magie ji porazila. Luzarna se s ní prát odmítala, ale nakonec po týdnu otravování, přistoupila na zápas. Hned jak začal, lehla si na zem a prohlásila se za poraženou. Pro Tirganu to nebylo vůbec zábavné a uspokojivé vítězství, na což tehdy hlasitě nadávala. Naopak odmítala zápasit s muži, což štvalo Tarfida, který jí několikráte vyzval na souboj, a byl odmítnut. Nakonec jí po jednom odmítnutí ubalil ránu pěstí, po které šla Tirgana k zemi.
To ji přimělo výzvu přijmout. Zápas to pak byl poměrně dlouhý a vyčerpávající. Tirgana nakonec zvítězila, ale po zkušenosti prohlásila, že napříště přijme výzvu i od muže. Ne, že by byl zrovna veliký zájem. Našel se pouze jeden takový, který toho využil. Byl to Lorsag, který sice neměl zdaleka takovou sílu, ale byl velmi hbitý a přišel i s několika zápasnickými triky, které i Tirganu překvapily a později se je od něj naučila používat. I Lorsag nakonec prohrál. Tehdy však započal jejich vzájemný blízký vztah, leckdy bouřlivý jak Tirgana sama.
Zhruba po roce 100 začlo Tirganu bavit prozkoumávání neznámých míst. Vypravovala se, často sama, na výpravy po okolí, prolézala jeskyně, potápěla se v jezeře Rúkan či bloudila po lesích.
První dítě měla roku 190. Dcera Xavella nebyla vůbec jako její matka - ani otec Lorsag. Měla ráda klid a jistotu a obecně vše, co Tirganu spíše nudilo. Tirgana z toho byla zklamaná a dalšího potomka měla až po roce 350.
Xavelliny dcery Aquerra a Ezerria, narozené 276 a 9, však k Tirganě vzhlížely a byly jí povahou blízké. Tirgana s nimi trávila mnoho času a naučila je mnohému. Vztah s dcerou se však ještě více zhoršil. Ta v té době měla ještě další potomky, kteří byli více na matčině straně.
Tirganin syn Torkal také nebyl zrovna akční typ, studoval u Turi magii a zajímal se o šlechtění domácích zvířat.
Když Tirgana neměla nic zajímavého za lubem, obvykle se začala učit něco nového, třeba i od úplných základů.
Když Turi zakládala Arku, Tirgana několik let pomáhala s budováním, pak se vrátila do Nó a nějakou dobu strávila výukou dospívajících.
Jednoho dne se pak sebrala a vydala se na jih, čímž porušila Xyllinu přísahu jednorožci. Po návratu všem tvrdila, že tam stejně není nic zajímavého. Pramatky se na ní velmi zlobily a dokonce zvažovaly její vyhnání. Každopádně i mnoho jiných na ni jistou chvíli hledělo skrz prsty. Tirgana na to reagovala tak, že mnohem více chodila po okolí a komunikovala s duchy lesů, hor a řek. Ne všichni z nich byli zrovna přátelští a občas se stalo, že se Tirgana odněkud vrátila s novou jizvou, anebo nějakým zraněním, a obvykle o tom nechtěla moc mluvit, jen někdy utrousila něco jako: "Dávejte si pozor když půjdete kolem té a té skály!" anebo, "U téhle říčky pijte obzvláště opatrně."
Když její nemilost opadla, rozhodla se naučit výrově zbraní a zbrojí a technikám jejich očarovávání. To, co jiným zabere stovky let, se naučila zhruba za dvacet a zdálo se, že nalezla uspokojení ve výrobě originálních kusů s nebývalými vlastnostmi. Jako se vším, to ale Tirganu časem omrzelo a tak jednou vyrazila s Xyll na lov, kterážto událost vstoupila do dějin jako Xyllin dlouhý hon.
Když se pak rozhodovalo, co s hrozbou chasmitů, Tirgana byla spolu s Xyll a dalšími pro okamžitou útočnou výpravu, ale byly přehlasovány Quan, Turi, a většinou ostatních, které ty dvě přesvědčily.
Quan se však bála, že Tirgana nebude dbát jejich zákazu, tak jako to obvykle dělala a tak jí osobně zapřisáhla, ať alespoň pro tentokrát uzná rozhodnutí většiny.
Kupodivu to nejspíše zabralo, a Tirgana se skutečně nikdy nevypravila o moc dále, než jak bylo nakázáno.
Nalíčila však na některých přístupech pasti, a díky nim odhalila, že přichází nájezd a varovala včas drellstvo. Díky tomu bylo jistě zabráněno mnoha ztrátám.
Mnoho dalších let se aktivně účastnila bojů s hmyzáky.
Po smrti Xyll byla jednou z těch, co zkoušely převzít její legendární luk, ale ani jí se jej nepodařilo napnout.
Roku 907 porodila syna Ethellona a roku 915 čtvrtého, a posledního potomka, dceru Gixaru.
S Gixarou si dobře rozuměla, ta však byla po matce velmi svobodomyslná a brzy se osamostatnila.
Během mileniální oslavy se konala celá řada soutěží, jichž se Tirgana nadšeně účastnila. Vyhrála zápas a v mnoha dalších disciplínách se umístila na předních místech.
Zdálo se, že dobře snáší odchod prvních generací a nástup nových. Vždy si snadno našla cestu k mladým.
Účastnila se několika stavebních projektů, přestavby Nó, zakládání Isca, stavby Věže Proroctví. Několik desetiletí také byla nejvyšší drellskou vojenskou velitelkou - v těchto dobách ještě neexistovala ustálená titulatura funkcí.
Tirgana teprve začínala viditelně stárnout. Povahou byla stále divoká, ale i velmi zmoudřela. Její kousky již nevyvolávaly tolik pobouření, spíše nutily k zamyšlení.
Když roku 1362 zemřela Luzarna, připomněla svoji dávnou zápasnickou mánii a prohlásila, že ona jediná ji tehdy skutečně porazila.
V následujících dobách platila Tirgana za jednu z nejváženějších žen - hned po pramatkách. Stále jim však občas působila potíže, obzvláště Quan, neboť ráda diskutovala a nastolovala nepříjemné otázky a nebála se občas kritizovat Quanina rozhodnutí.
Tak se stalo, že si časem získala skupinu věrných obdivovatelek s kverulantskými postoji. Tehdy k nim patřila i jistá Biloxi, také Tarsimira, první dcera Balawy a Xeranassi, jež zkoumala temná zákoutí oboru kleteb.
Zprvu s nimi Tirgana ráda diskutovala, ale později si uvědomila, že zde se rodí nebezpečí, které vlastně nechce živit.
Nikdy se jich nezřekla a neopustila je. Stále tak byla jakousi jejich vůdkyní, ale místo aby jejich hněv rozdmýchávala, tak jej mírnila - pokud to šlo.
Tirganino počínání nezůstalo pramatkami nepovšimnuté a nějakou dobu tak mezi nimi stála neviditelná zeď nepochopení. Turi však po nějaké době prohlédla, co Tirgana dělá a po čase přesvědčila i Quan. Navenek však hráli její hru dále.
Mezi tím Tirganu začalo dohánět stáří, což ona ostentativně ignorovala. Její stoupenkyně a i Turi jí nabízeli možnosti jak magicky zpomalit postup stárnutí, ta je však vždy odmítla s tím, že jich zatím netřeba.
Jednoho dne, po diskusi na toto téma, se rozhodla přítomným dokázat, že je stále při síle, a vyzvala je k závodu ve šplhu na strom. Vybrala si jednu obzvláště starou a silnou sekvoj hluboko v lese.
Během závodu si vedla velmi dobře a nakonec se k vrcholu blížila spolu s dvěma dalšími, když se pod ní zlomily dvě suché větev zároveň a ona propadla korunou, za mnoha nárazů, až na zem.
Tak roku 1799 zemřela Tirgana Divoká.
Její tělo přinesli za Turi a ta se pokusila jí vzkřísit svojí magickou mocí avšak neúspěšně.
Magie fungovala správně, ale duše Tirgany se již nechtěla vrátit.
