Seslání kouzla

Ve chvíli, kdy se kouzelník nebo hraničář rozhodne seslat kouzlo - prvním předpokladem je potřeba zjistit, jestli zvolené kouzlo umí a jestli má pro jeho seslání podmínky.
Kouzla - nen-li v jejich popisu uvedeno jinak - obvykle vyžadují nějakou gestikulaci a vyřknutí magických formulí, takže omezení v pohybu či ve schopnosti mluvit dokáže kouzlení zabránit - pokud sesílající neovládá dovednost jako třeba mentální sesílání.
Ve chvíli, kdy kouzlící může započít se sesíláním kouzla, je potřeba ověřit, jestli má na seslání dost magenergie. I pokud magenergie dost nemá, lze kouzlení započít - veškerou magenergii co má však ztratí a kouzlo se zcela jistě nepovede.
Pokud kouzlící postava má na seslání kouzla dost magenergie, seslání kouzla probíhá, a pokud není nějakou akcí přerušeno - sesílající si odečte použitou magenergii a naopak přičte získanou únavu a teprve poté ověří, zda-li bylo kouzlo úspěšně sesláno - viz. Obecná tabulka pravděpodobnosti úspěchu
Došlo-li k běžnému selhání kouzla, nic dalšího se neděje.
Fatální neúspěch při seslání s sebou nese obvykle dodatečný negativní efekt - což může být téměř cokoli, ale mělo by to v zásadě vycházet z množství magenergie při kouzlení použité.
Pokud seslání uspělo, nastává efekt kouzla.
Bylo-li kouzlo sesláno s kritickým úspěchem, nastává dodatečný pozitivní efekt - kouzlo účinkuje s maximální účinností, kouzlo sesilatele neunavilo apod.
Po seslání kouzla - s jakýmkoli výsledkem - je potřeba ověřit jestli nedošlo k překročení průtoku a případně zohlednit případný negativní efekt.