Z deníku dobrodruha 017

"Kolik máme času?"
Jorcha se rozhlédla, jakoby hledala pomoc: "Necelý týden, ale cesta je nejmíň na čtyři dny."
"Vyrazíme hned a cestou můžeme vymýšlet plán," začal se sbírat Oktar.
"Fleuriot bude pěkně nasranej..."

"Tentokrát nepůjdeme žádnou zkratkou."
"Jestli budete prudit, já na to seru, " vyprskl Oktar, "zachraňujte si Ježka sami. Konečně, jestli to bude moc horký, já za něj kejhák nasazovat nebudu."
"Já tedy taky ne," přitakal Fleuriot.
"Poserové... Zasraný poserové, a co ty?" vykulila na mne Jorcha..
Nevím co říct, tak mlčím a zírám jí na kozy pod propocenou košilkou.
"Pche!"
Strčí do mě až jsem odletěl do pangejtu...

<< Předchozí Pokračování >>