Z deníku dobrodruha 029

Nevím co je horší, jestli bezmocně pozorovat vraždu kamaráda, anebo vědomí, že jsem na řadě.
Ježek otírá dýku, otáčí se ke mne: "Mňál sis udělat pohodlí, sunďát si tu zbroj. Teď se budu mušít zdržet, šundat ti ten kyrys a nákrčníček."
Pár minut navíc, myslím na různé způsoby seků a bodů, kterými bych rád toho zmetka zprovodil z žití, zatímco se nepohnu ani o píď.
Už se nade mnou sklání s dýkou, když cukne a z hrudi mu vykvete čepel šavle, a jako kohoutí hnát se mu zapíchne do huby.
Mumlá: "No nič, uvidíme še v pavučině za světem."
Zcepení.

<< Předchozí Pokračování >>